Projekty

Projekt - Kdo hraje, nezlobí I, II, III+

​

Na ZUŠ Zlín probíhá projekt od roku 2015 s názvem „Kdo hraje, nezlobí I, II, III“. Jedná se o projekt v rámci primární prevence, který je podpořen Zlínským krajem. V rámci projektu jsou řešeny zvláště tyto cíle:

1. Specifikace (pomocí kvalitativního výzkumu) faktorů primární prevence rizikového chování (dále účinné faktory) účinných prostřednictvím specifického pedagogického působení školy.

2. Vydání metodické publikace s názvem „Tvořivost (nejen) jako prevence rizikového chování“ vycházející z výše uvedeného výzkumu, která bude obsahovat metodická doporučení
   a postupy směrem k posílení daných účinných faktorů.

3. Distribuce této příručky pedagogům základních uměleckých škol (dále ZUŠ) Zlínského kraje.

4. Realizace „Základního metodického školení“ pro pedagogy, které posílí kompetence pedagogů aplikovat metodická doporučení dané příručky ve výuce na ZUŠ.

5. V rámci výše uvedeného školení bude provedeno šetření aktuálních potřeb pedagogů (v rámci práce s žáky s problémovým chováním) a na jeho základě bude koncipován
   a realizován seminář vedený odborníkem z praxe týkající se konkrétní pedagogicko-psychologické práce s žákem s problémovým chováním v rámci výuky.

Základním výchozím předpokladem projektu je fakt možnosti specifického působení ZUŠ na žáka v rámci systému českého školství. Výuka na ZUŠ má několik specifik, která mohou výrazně posílit preventivní potenciál v rámci práce s žáky s rizikovým chováním. Mezi tyto faktory patří především:

• Dobrovolnost výuky – tedy větší motivovanost žáka k práci v dané škole a tím větší možnost formativního působení na jeho osobnost.

• Umění jako účinný prostředek naplňování metapotřeby sebeaktualizace. – Nejnovější výzkumy dané oblasti potvrzují, že umění, resp. tvůrčí práce, má potenciál naplňovat nejvyšší potřebu sebeaktualizace i přes nenaplněnost nižších základních psychických potřeb. Žáci s rizikovým chováním nemají často naplněny základní psychické potřeby, které není možno saturovat v rámci pedagogického působení na základních školách; ukazuje se však, že prostřednictvím výuky umění na základních uměleckých školách toto možné je.

• Individuální práce a práce v hromadné výuce s fokusem na sociální vazby žáků. – Výuka na ZUŠ je organizována buď individuálně, kdy má pedagog možnost žáka dlouhodobě ovlivňovat a vytvořit si s ním pedagogický vztah, který je základním předpokladem účinného preventivního působení; nebo hromadně, kde je však skupina žáků v rámci estetické práce organicky propojována a fenomény jako vzájemná důvěra, spoluzodpovědnost aj. jsou základními principy hromadné umělecké práce (např. jeden ze stěžejních, klasifikovaných předmětů literárně-dramatického oboru nese přímo název „Práce v souboru“). Ukazuje se, že výše popsané principy jsou stěžejní při intervenci specifických a nespecifických poruch chování.

Značný „preventivní potenciál základního uměleckého vzdělávání“ není na ZUŠ plně využit.  Proto je realizován výše popsaný výzkum a připravována publikace, která definuje specifika preventivního potenciálu základního uměleckého vzdělávání tak, aby byl tento efektivně v rámci výuky na ZUŠ využíván.